Takový nerozbitný detail, říká o své nové masce basketbalový Zorro Lukáš Palyza

Vypadalo to, že Lukáše Palyzu čeká zajímavá sezona poté, co ho nováček polské nejvyšší soutěže Gliwiwce představil jako velkou posilu. Navíc v reprezentačním dresu sbíral cenné zkušenosti na Eurobasketu. Pravda, sezona je zatím zajímavá, ale jinak, než by si český ostrostřelec představoval.

29. října nastoupil do svého pátého zápasu v polské lize. Po střetu s Hunterem Mickelsonem, kterého čeští fanoušci znají z působení ve Svitavách či Nymburku, ale bylo jasné, že se bude muset na chvíli obejít bez basketbalu. Zlomenina jařmové kosti pod levým okem si vyžádala i operaci.

„Pět let jsem neměl žádné zranění a jel jsem v takovém „nekonečném režimu“ - dlouhá sezona a v létě dva měsíce reprezentace. Člověk to pak začne brát jako samozřejmost, že hraje basket a může se živit tím, co ho baví. Když pak přijde zranění, které vás vyřadí na měsíc a půl a ještě to vyžaduje lékařský zákrok, tak to přehodnotí. Sport je v tomto neúprosný. Můžete si malovat co chcete, ale v sekundě na hřišti něco přijde a všechno je jinak,“ popsal Lukáš Palyza pocity, které doprovázely jeho uplynulé týdny.

Ve středu konečně přišel den, kdy se Palyza v dresu Gliwic vrátil na palubovku. V zápase proti BM Slam Stal Ostrow stihl za 18 minut osm bodů a pět doskoků. To nejsou špatná čísla po tak dlouhé pauze. Sám ale uznává, že o statistiky tu nyní nejde. „Musím říct, že už x let jsem se tak netěšil na zápas jako včera. Vždycky řešíte jestli se vyhraje, abyste hráli dobře a odvedli to, co máte... To se teď změnilo. Byl jsem šťastný, že můžu jít hrát. Měl jsem z toho velkou radost. Jediná radost, která se tomu za poslední roky blížila, byly starty za reprezentaci,“ přirovnává své pocity z prvního zápasu po zranění.

Palyza si uvědomoval, že jakákoliv delší pauza v průběhu sezony může být problém. Chtěl proto s fyzickou přípravou začít hned, jakmile dostane povolení od lékařů. Vhod mu tak přišla i reprezentační pauza. Jednak nemeškal žádné klubové zápasy a jednak i přes své zranění dostal pozvánku do národního týmu. „Potěšilo mě, když mi zavolalo vedení reprezentace s trenérem, že by byli rádi, kdybych přijel. Že prý přijíždí nový kondiční trenér, který bude mít čas se mnou trénovat. Klub na to kývl a mně to nakonec hodně pomohlo dostat se zpátky do týmového tréninkového režimu,“ oceňuje zpětně týden strávený s národním týmem, i když do hry nemohl zasáhnout.

Do parády si ho totiž vzal kondiční trenér Michal Miřejovský: „Týden jsme trénovali celkem intenzivně. Zaměřili jsme se na posilovnu v návaznosti na funkční testy, které mi dělal a podle kterých zjistil disproporce a slabiny, které v těle jsou. Konečně jsem měl možnost potkat na klubové úrovni trenéra, který přistupuje k hráčům ne jako ke stádu, ale bere je individuálně. Tohle a jeho systematická práce se mi líbila. To je hudba přítomnosti a budoucnosti, která už v některých vyspělých basketbalových zemí funguje. Je super, že reprezentace s tímto konceptem přišla.“

Do Finska už s národním týmem neodcestoval a připojil se zpět ke Gliwicím. Vyhlížel den, kdy se bude moct zapojit do kontaktního tréninku. Ten přišel ve chvíli, kdy obdržel speciální obličejový kryt. „Jsem opravdu překvapený, jak sedí, nikde netlačí, neřeže... Masku jsem si nechal udělat na míru. Je strašně odolná. Údajně se to nedá rozbít ani když do toho bušíte kladivem,“ podivuje se.

Speciální konstrukce kolem očí navíc vyhlášenému střelci nevadí ve výhledu, který je pro úspěšnost projektilů vyslaných na koš zásadní. A tak si vlastně může stěžovat jen na jednu věc. „Je to další věc, se kterou musíte hrát a musíte na ní myslet, když se balíte na trénink nebo na zápas,“ směje se.

Novou masku otestoval ještě před svým prvním zápasem: „Na druhém tréninku se mi stalo, že spoluhráč přede mnou zakopl a hlavou mě do toho místa trefil. Necítil jsem vůbec nic.“ Podle lékařů musí ještě nějaký ten měsíc vydržet, než kost bude zcela srostlá. „Doktoři mi doporučují dobu hojení nepodceňovat, takže bych masku mohl odložit asi v březnu, dubnu. Jak jsem ale říkal, vůbec mi nevadí. Je to jenom detail. V tuhle chvíli jí potřebuju jako dres nebo boty. Možná s ní pro jistotu dohraju celou sezonu,“ přemýšlí. Je tak možné, že v únorovém reprezentačním oknu budou mít Lvi svého Zorra.


Martin Peterka

Vážení fanoušci, děkujeme vám za důvěru, kterou reprezentačnímu týmu českých basketbalistů vyjadřujete už jen tím, že jste přišli na tento web. Právě se nacházíte v elektronickém programu, který je jednou z novinek pro letošní reprezentační okna. Česká basketbalová federace si váží podpory, které se od věrných fanoušků basketbalu v ČR dostává, a tak se vám snaží vyjít vstříc.

Věříme, že díky tomuto programu najdete lépe cestu do pardubické Tipsport areny nebo získáte snazší přístup k aktuálním informacím a statistikám, který vám běžný tištěný program nemůže nabídnout.

Elektronický program není jedinou novinkou. Už na zápase ženské reprezentace v kvalifikaci o ME 2019 jsme si poprvé vyzkoušeli Kartu fanouška. Potěšilo nás, že zájem byl velký a téměř polovina všech přítomných fanoušků si kartu odnesla domů. O tom, co díky sbírání razítek můžete vyhrát, si více přečtěte v sekci „Projekty pro fanoušky“.

Měli jsme pro vás připraveny ještě další projekty, jímž měl kralovat videomapping, ale bohužel nám pravidla organizace zápasu tuto nadstavbu nepovolily.

Pevně však věříme, že i bez toho si první kvalifikační zápas o postup na MS 2019 užijete a pomůžete Lvům vykročit pravou nohou do bojů o účast mezi světovou elitou.

Držte palce! #rvisejakolev
Martin Peterka, ČBF

Partneři NT mužů

Instagram @ceskybasketbal